Váhání 17

Mozaika          37
Novoroční        38
Letopis             39
1992                 40
Na růžku        41
Nadě                42
Jirkovi             43
Párty                44
Pro Jitku          45
Pět nula na život   46
Pro Jirku K          47

Znovuvyznání

1) ^DHloupá, ty moje^G hloupá, kdopak ti^Ařek´,

že nemám tě rád^D?

^DHloupá, má hlava^Ghloupá, já zapo^Amněl,

^Gti vyznání ^Dhrát.

Čas rozmělní^Emicit,^Gco zůstane^Dstát,

zdánlivý^Emiklid tě^G nesmí^Dzmást,

nestyď se^Emivyznání^Gočima^Dpsát,

nestyď se^Emivětičky : „já^Amám tě^Drád“.

2) Hloupá, ty moje hloupá, kdopak ti řek,

že nemám tě rád ?

To hloupá, má hlava hloupá, problémy,

starosti moc začala brát.

Zlatý třpyt prstýnků všední den stírá,

mrňavou postýlku, volný čas skrývá,

všechno se zrychluje, kde chvíle brát,

ty chvíle na slůvka : „já mám tě rád“.

3) Hloupá, ty moje hloupá kdopak ti řek,

že nemám tě rád ?

To hloupá, má hlava hloupá očima nevidí,

co srdce má znát.

Opravit měřítko, vyletět víš.

Malý jsou problémy, už zas to víš.

nestyď se vyznání očima psát,

nestyď se větičky : „já mám tě rád“.

Hloupá, ty moje hloupá, kdopak ti řek,

že nemám tě rád ...