Zas mávám světlům na koncích vlaků
R.: Zas mávám světlům na koncích
vlaků a spánek je pánem očí mých a v dálce zní křik divokejch ptáků
a kolem si krouží první sníh.
2) Tahle světla znaj´ všechny mý touhy
a perón moje kroky odráží, proč vteřiny se vždycky zdaj´ tak dlouhý,
když se usíná na prázdným nádraží.
3) Jen má stará kytara mi zpívá o tom,
co jsem dávno zapomněl a z vlaků dým, jak už to bývá, dávno mi s
větrem odletěl.
|