Váhání             17

                              Brácha                                 

1) ^DKolik je to let? ^HmiJak ten čas letí !^G

     Zas vrátil jsem se do míst, která^D jsem dobře znal^A7.

     A^Dže bylo krásně, tak sed´^Gjsem si do^Atrávy a na^Gty 

     dávný^Ačasy jsem^Gzavzpomínal. ^D

2) Tam co končí les, tam se to tenkrát stalo,

     já šel jsem se svým bráchou, zas vobhlídnout náš ranč.

     V tom z lesa vyšel Johny a jeho známá parta

     a byl s nima i Hrady,co říkali mu rváč.

     Čekali tu na nás, to jak se mají rádi, Johny a můj

     brácha, to v kraji každej znal.

     Brácha neměl rozum a často ztrácel hlavu,

     jak ho někdo naštval,hned byse sním pral.

3) Tak čtyři bráchu chytli a že prej půjde s nima

     a pak ho chtěli svázat, Johnyho fackoval.

     To popadnul mě vztek a trefil jsem ho rovnou

     doprostřed břicha, až se za něj popadal.

     Tím jsem všechny naštval, nejdřív přišel Hardy

     a ubalil mi jednu, pak se přidal taky Kid.

     Neměli to dělat, měl jsem pro strach uděláno,

     každej dostal turbo a byli jsme si kvit.

4) To už se ztrhla mela a i když měli navrch, že nejsme

     žádný béčka, to poznali hned.

     A pak to náhle přišlo, kdo by to byl čekal, zavolala

     máma: „Kluci pojďte na oběd!“.

     Je to strašně dávno, Johny snad žije v Praze,

     Hardy dělá v dílně, Kid chodí fotbal hrát.

     A brácha má dva kluky a v tom je velká svízel,

     vždyť jsou celí po něm,taky se chtěj prát.