1)DJen z velkýchAbolestí
seGvelká radostDrodí,
z křiku a Aslz
jeGutkán máminDsmích.
Jen z velkýchA
bolestí aGkoukej
už seDbudí,
malinké Apěstičky
teďGbalí z dlaníDsvých.
R.:GMěj se, kCsvětuDměj
! VGněm bílouCholubičku
siDpřej !
GPod křídlyF
úsměvy aClásku
přinášíD,
Gdárek ten zeAvšech
nejdražšíD.
2) Čí to má pusu a číže má oči,
dědovo zrcadlo je tohle malé nic.
Chvilku se usmívá a za chvíli zas křičí,
bezmocně mocné chce stále víc a víc.
R.:
3) Jen z velkých radostí se velká bolest rodí
a z vrásek smíchu je utkán mámin pláč.
Na prvních cestičkách moc překážek vadí.
Modřiny poznání má malej košiláč.
R.: Měj se ...