Váhání             17

Svět jsme taky my

1) ^DJe to zvláštní, je to zvláštní, jak se^Gkoulí tenhle svět.

Chvilku^Amůžeš vzhlížet k výškám a^Gpak jsi dole^Dhned.

     Je to zvláštní, je to zvláštní, život^Gje jak počasí.

     Chvilku^Aleje jako z konve a^Gzas se^Dvyčasí.

2) A já nevím a já nevím, jakej bude vítr vát,

     bude zítra sušit slzy, anebo se smát ?

     Tak to chodí, tak to chodí, možná statisíce let

     a tak to vždycky bude, takovej je svět.

R.: ^DZeměkoule^A jen se koulej, měj^Gplnou tornu^Ddní,

     zeměkoule^A jen se koulej, ^Grozdávej štěstí z^Dní.

3) Bud´ je horko nebo zima a nic není akorát.

     Chvilku úspěch, pak zas smůla, stejně člověk žije rád.

     Tos stane, to se stane, že se něco nezdaří,

     jenom ten co nic nedělá, ten nic nezkazí.

4) Kamaráde zahoď smutek a přestaň už se bát.

     Každej není mistrem světa, tak pojď s náma hrát.

Svět jsme taky, svět jsme taky my pěšáci všedních dnů,

     my snad trochu obyčejný, co máme plno snů.    + R.: