Váhání             17

1)^AmiMozaiky chodníků,^Cpod sukně se dívají,^Amidívkám,co spěchají^C,

     ^Fkam všichni ti lidé se ženou, proč to^Amidělají ?

^AmiČas se nedá ušetřit,^Cčas se dá jen neprožít,^Amicítíš tu žízeň po^Cžití?

     ^FAni největší metály mrtvé už^Aminezahřejí !

^DmiDivadlo pro největší^G7sál,^Cvšichni na něm máme^Amihrát,

^Dmidivadlo pro největší ^G7sál, ^Aminač velká dramata, ^Estačí jen aktovky^Amihrát.
 

R.:^FPojďte^Cdál, ^Fpojďte^Cdál,

     ^Gzačíná se pro vás^Cvelké představení,

      ^Fpojďte^Cdál, ^Fpojďte^Cdál, ^G7vstupenka - narození^Ami.

2) Den už zvolna utichá, neony se probouzí, za okny je klid a mír,

     mámy už na stoly večeře připravují.

     A když se sešeří, milenci se setkají,pohledy si vymění,

     a když nastane noc, konečně se dočkají.

     Nová krásná setkání, naděje i zklamání,

     nová krásná setkání a ti co jim závidí, potají je pomluví.

3) Soukromá pátrání, kdo-kdy-kde-kdo a s kým, soukromá pátrání,

     odkud ty pomluvy pramení, kdopak to ví ?!

     Pestrý a barevný svět, láska i nenávist, trny a voňavý květ,

     jen hlupáci vyměněj radost za závist.

R.:

4) Noc se chtěla rána ptát, poražena odchází,ráno vstává v hádankách,

     vždyť ono jinak začít už asi neumí.

     Rozchody se neslaví, slzy oschnou na skráních,malé vadí-nevadí?

     Ale co s lidským neštěstím, kdo poradí ?

     Divadlo pro největší sál, všichni na něm máme hrát,

     divadlo pro největší  sál, nač velká dramata,stačí jen aktovky hrát !