|
Pro Jirku K
Byl blonďák, oči z pomněnek, vysokej, štíhlej kluk.
A formality neřešil, tohle mu bylo fuk.
Řek : ‚Kouříš ?’, nabíd‘ krabičku a přidal k ní pár vět,
muzika, holky, motorky, nám propojil se svět.
Kámoš je síla, záchranný kruh, pojistka dnů.
Kámoš je víra, jen rovný slova, strážce tvých snů.
Bezstarostný starosti, byl mladej každej z nás,
a od víkendu k víkendu, život byl velkej špás.
My jezdili jsme na
Káče*,
čas byl barevnej květ,
vandry, šmiky , písničky, náš propojenej svět.
Kámoš je síla, záchranný kruh, pojistka dnů.
Kámoš je víra, jen rovný slova, strážce tvých snů.
Život šel dál, čas rozkvet’ nám, květů má na tisíc
a dálka je teď mezi námi, ta neznamená nic.
Ten druhý je tu opodál, po ruce balzám vět.
A navždycky, už napořád, náš propojenej svět.
Kámoš je síla, záchranný kruh, pojistka dnů.
Kámoš je víra, jen rovný slova, strážce tvých snů.
* Jawa Californian 350 |
