Váhání             17

Z kola ven

1) ^FŠedivý ráno, šedivý vstávání, ^Bbšedivý pondělí^F.

     Šedivá kůra zvolna se rozbíhá v ^Bbšedivý myšlení^A7.

     ^BbKolotoč kroků,^Gmiskutků a řečí,

     ^Bbdopředu určenej^Gmizase se točí^C,

     ^Bbchceš zvednout ruku, ^Gmirozrazit kruh,

     pak^Bb necháš ji klesnout, ^Gmišedivej dluh^C.

R.: ^FEnyky, benyky, ^Bbtakhle ne, ^Ctakhle to nepude,to^Bbteda ^Fne!

     ^FEnyky benyky^Bbtakhle ne, z^Ckola ven vyběhneme^F!

2) Průměrný přání, průměrný starosti, průměrný naštvání.

     Nemoc je průměr, nemoc je kývnutí,

     když člověk zpohodlní.

     Špičatý problémy otupit slovy,

     ještě líp mlčet, ať nikdo neví.

     Uvnitř to kvasí, chce to jít pryč.

     Mlčením na sebe upleteš bič !

 R.:

 3) Stříbro je mlčení, zlato je mluvení, démant je zpívání,

     zpívání do terče, zpívání o něčem, ať každej porozumí.

     Úplatky, známosti, lhostejnost lidí,

     mnohý jen na špičku nosu si vidí.

     K dalekým problémů točí se zády,

     to se ho netýká, svůj klid má tady!

 R.:

 4) Jiskřivý ráno, jiskřivý vstávání, jiskřivý pondělí.

     Jiskřivý rozbřesk rychle tě probírá v jiskřivý myšlení.

     Možná že úderů dostaneš mraky,

     tak zatni zuby, rozdávej taky,

     jen zvedni ruku, rozraz ten kruh,

     nenech ji klesnout, splácej svůj dluh !

R.: Enyky, benyky, z kola ven,

     nemávat rukou, chytit svůj sen.

     Enyky, benyky, z kola ven,

     z všedního zářivej udělat den !