Váhání             17

1) ^EMůj kamarád je Stanislav, no^AStanda, jak kdo chceš, má^H7ženu, auto, státní byt a^Amalou čelní^Epleš.

     ^EOn dělá hodně do plánů, co^Abude, jak a proč, kdy ^H7bude hodně banánů, kdy^Azmizí červotoč^E.

R.: ^EA zpívá ^Ajé, jé, je, jé, jé^E, on zpívá^Ajé, jé, je, ^H7jé,jé^E.

2) Je Standa chlapík čertovský a stejný má i smích. On má rád vodu, hory, ski a modrobílý sníh.

     To všechno balí do tónů a veršů písniček, pak trhá struny akordů, pro úsměv tvářiček.  + R.:

3) Můj kamarád je Stanislav, no Standa, říkám hned, má kamarády v Průvanu a v zádech třicet let.(čtyřicet, padesát, šedesát)

R.: A zpívá jéjéjejéjé, třicet let (40, 50, 60) zpívá jéjéjejéjé.

     Dál zpívá jéjéjejéjé, on zpívá jéjéjejéjé.

4) Ten věk mu není na škodu, on hodně věcí zná, umí zamluvit hospodu, v ní klidně zazpívá.

     A kouká taky do dálky, tam vidí zlata třpyt, on má kancelář „Reálky“, pravnuků blahobyt.    + R.:

5) Můj kamarád je Stanislav, on zná teď vlaky líp. Má teplý místo u dráhy a šéfa jménem Šíp.

     Pan direktor mu splnil sen-i my si počteme ! Ten časopis je báječnej : JEDEME, JEDEME !   + R.:

6) Můj kamarád je Stanislav, to tvrdím stále dál, vlaky již nechal za sebou, teď hlídá kapitál.

     K tomu má vlohy vrozené, na to má postavu, být kapitánem financí spořícího ústavu !    + R.:

7) Hudbu má Standa stále rád, za tím si zůstanu, i když už tolik nezpívá v tom našem Průvanu.

     On vyhrává si v hospodách, co dá se dělat, což ! Teď vystupuje s kapelou, co jméno má Ambrož.    + R.:

8) Můj kamarád je Stanislav a opět změnil dres, teď ve znaku má Temelín a firmou je mu ČEZ !